Naštěstí jich je ještě dost. Mužů, kterým nevadí prach, horko a nepohoda a před virtuálními sociálními sítěmi dávají přednost větru ve vlasech a vůni benzinu.
A ani stroj nemusí pohánět charizmatický harleyovský dvouválec do V, stačí malý čtyřtakt Briggs & Stratton. Zvlášť když je jejich mašina vybavena pojezdem a mulčováním a vytočili si na ni slevu na Kole štěstí Bédi Trávníčka.
Právě jim euroamerická civilizace vděčí za to, že je, čím je. Jestli ji něco na první pohled odlišuje od ležérního nepořádku v pravoslavných zemích či ignorantského nezájmu o okolí domu u Arabů, jsou to pěkně posekané trávníky v každé vesničce.
A ty se neposekají samy. Zvlášť teď je to boj. Horko, deště, roste to jako blázen. Ty statisíce správných chlapů je sekají dobrovolně. A za své. Na rozdíl od profesionálních zemědělců nedostanou dotace na údržbu krajiny z "agroenvironmentálního podprogramu Ošetřování travních porostů". Ale kdyby s tím přestali, všechno by tu zarostlo. Asi tak za den.
A to by byl konec světa, jak ho známe. (...)
ŠPAČEK Bohumil. Notes. In: Víkend. 14. července 2012. s 4.
